Didjiide geain leat mánát mánáidgárdeagis

Maid sáhtán vuordit mánáidgárddis?

Troandima suohkan láhčá dili sámi mánáide mánáidgárddis sihkkarastit ja ovdánahttit iežaset giela ja kultuvrra. Mánáidgárddit váldet vuhtii mánáid agi, doaibmadási, sohkabeali, sosiála, čearddalaš ja kultuvrralaš duogáža, earret eará sámi ja kvena mánáid giela ja kultuvrra. Dat mearkkaša ahte buot mánáidgárddit galget speadjalastit sin mánáidjoavkku gielaid ja kultuvrraid árgabeaivválaš mánáidgárddis. Dát lea ovttaláganmánáidgárdelágain, rámmaplánain ja ILO konvenšuvnnain nr.169 Oasis IV maid Norga lea ratifiseren.

Háliidan mu mánná oahppá sámegiela mánáidgárddis

Sáhtát dieđihit mánáidgárdái ahte háliidat du mánná galgá oažžut sámegieloahpu ja merket dán ruvttu go ohcat mánáidgárdesaji dahje go humat mánáidgárddi bargiiguin. Jođiheadji váldá dasto oktavuođa duinna ságastallat mo giellaoahpahusa sáhttá lágidit. Jus it dárkkistan sámegielhárjehallama dárbbu mánáidgárdeohcamušas, de sáhtát maŋŋá dieđihit iežat dárbbu go deavddát skovi mii manná mánáidgárdeeiseváldái:

Geavat dán skovi dieđihit iežat/heivehit iežat sámegiela skuvlejupmái

Mánáidgárddit main leat sámi mánát, lágidit sámegielhárjehallama ieža dahje ovttasráđiid eará mánáidgárddiiguin. Ferista sámi mánáidgárdeossodat lágida jeavddalaš čoahkkanemiid eará mánáidgárddiid sámi mánáide gávpogis.

Mánáidgárddit sáhttet ohcat doarjaga sámedikkis fállat giellahárjehallama lulli-, julev- ja davvisámegillii. 

Eanet dieđuid makkár mánáidgárddiin leat sámegielat mánát, oažžut go válddat oktavuođa

Mun háliidan ahte mu mánná galgá oahppat kveanagiela mánáidgárddis

Dál ii leat Troandima suohkanis kvena giellaoahppu ovttage mánáidgárddis, ja dasa ii leat láhkamearriduvvon vuoigatvuohta mánáidgárdelágas. Jus dus leat mánát geat dárbbašit oahppat kvenagiela, de sáhtát searvat dialogii mánáidgárddiin mo kvena giella ja kultuvra sáhttá leat mielde mánáidgárdeeallimis.

Sámi mánáidgárdeossodat Belnie

Troandima suohkanis lea sámi mánáidgárdi Ferista olgománáidgárddis. Váldde oktavuođa ossodatjođiheddjiin jus háliidat saji dohko; ja lassin čálistat mánáidgárdeohcamušas. Ohcciin geain lea sámi gullevašvuohta leat vuoruhuvvon ossodahkii váldo sisaváldinproseassa áigge. 

Troandima gielda lea lullisámi guovllus. Sámi ossodagas leat dál davvisámegielat bargit. Sámedikki nuvttá mánáidgárdeortnet gokčá mávssuid kaleanddarjagi 2026 rádjai.

Ferista mánáidgárdi lea sámi giela ja kultuvrra guovddáš eará mánáidgárddiid ektui. Dat mearkkaša ahte sii bearráigehččet eará mánáidgárddiid gávpogis ja sis leat mánnosaččat čoahkkimat gos sámi mánát eará mánáidgárddiin besset searvat ovttas báikkálaš mánáidgárddi bargiin.

Didjiide geain leat mánát vuođđoskuvllas

Maid sáhttá vuordit skuvllas?

Sáhtát vuordit ahte skuvla láhčá dili du máná oahpahussii sámegielas oahpahuslága ja oahppoplánaid mielde. Oahpahusa sáhttá addit báikkálaš oahpaheaddji, gáiddusoahpahussan, hospiteremin dahje kombinašuvdnan. Troandima suohkan geahččala nu guhkás go vejolaš fállat báikkálaš oahpahusa sámegillii iige gáiddusoahpahusa. Oahppit Troandimis geat ožžot gáiddusoahpahusa sámegielas sáhttet searvat giellabeassái jus lea dárbu. Dábálaččat lagiduvvojit sámegieldiimmut ohppiide geain lea sámegiella vuosttašgiellan darogieldiimuid saddjái. Skuvllat geahččalit eastadit ahte sámigieldiimmut eai leat oktanas praktihkalaš-estehtalaš fágain ja loahppafágain.

Mun háliidan ahte mu mánná galgá oahppat sámegiela skuvllas dahje mun lean gaskadási oahppi ja háliidan oahppat sámegiela

Fuolaheaddjin fertet dieđihit dan skuvlii gos du mánná vázzá, ahte háliidat du mánná galgá oahppat sámegiela skuvllas. Jus dus lea skuvlaálggaheapmi, de merket ruvttu sámi hárjehallandárbbuide oahppidiehtojuohkinskoviin. Rektor váldá dasto oktavuođa duinna ságastallat makkár vejolašvuođat gávdnojit lágidit sámi hárjehallama ja goas du mánná sáhttá álgit. Prinsihpas sáhtát dieđihit iežat dárbbu goas beare skuvlajagi áigge, muhto mii ávžžuhit dieđihit iežat dárbbu ovdal njukčamánu 15. beaivvi jus háliidat sámi hárjehallama čavčča rájes.

Jus humat sámegiela ruovttus, dieđihat ahte lea dárbu oahpahussii sámegielas vuosttašgiellan; jus it huma sámegiela ruovttus, dieđihat ahte lea dárbu sámegillii nubbingiellan.

Sámi mánáin (mánáin geain lea unnimusat okta váhnen gii lea dahje  geas lea vuoigatvuohta leat sámi juenastuslogus) lea láhkamearriduvvon vuoigatvuohta oažžut oahpahusa sámegielas, vaikko sii orrot olggobealde sámi hálddašanguovllu. Dát vuoigatvuohta guoská sihke vuođđoskuvlii ja joatkkaskuvlii. Sámegiella maid mánát válljejit lea válljejuvvon, muhto vuoigatvuohta lea ráddjejuvvon ovtta sámegillii. Jus leat unnimusat 10 oahppi geain lea sámegiella vuosttašgiellan geat háliidit buot oahpahusa sámegillii, de ferte suohkan fállat dán.

Buorre diehtit ovdal go dieđihat máná sámegielat luohkkái

● Ii leat sihkkar ahte suohkanis lea báikkálaš oahpaheaddji dan gillii masa háliidat lohkat, dalle lágiduvvo gáiddusoahpahussan ja/dahje gavnnadeapmin

● Jus gáiddusoahpahus lea vejolašvuohta, de sáhtát smiehttat leat go dus makkárge miellaguottuid das gos háliidat studeret, dahje gosa háliidat ahte du mánná galgá mannat giellaoahpahussii.

● Vaikko mis leage báikkálaš oahpaheaddji dan gillii masa hálidat lohkat, de ii leat sihkar ahte oahppu fállojuvvo báikkálaš skuvllas. Dalle mánnái fállojuvvo sáhttu hárjehallanbáikái ja ruoktot jus lea dárbu.

● Addit dieđuid sámi oahpu dárbbu birra go álgá mánáidgárdái ja skuvlii, rievdada skuvlla ja sirdása joatkkaoahpahussii lea oahppi, fuolaheddjiid ja skuvllaid oktasaš ovddasvástádus.

Eanet dieđut sámi mánáid vuoigatvuođaid birra vuođđoskuvllas gávdnojit oahpahuslágas.

Diimmuid lohku

Ohppiin geain lea sámegiella nubbingiellan lea vuoigatvuohta 87 diimmu oahpahussii vuođđoskuvllas ja 76 diimmu oahpahussii joatkkaskuvllas. Sii čuvvot oahppoplána sámegiella 2 dahje sámegiella 3 agi ja giellamáhtu vuođul. Oahppit geain lea sámegiella vuosttašgiellan čuvvot oahppoplána sámegiella 1: s ja sis lea vuoigatvuohta 160 diimmu oahpahussii smávvadásis, 104 diimmu oahpahussii gaskadásis ja 95 diimmu oahpahussii nuoraiddásis.

Nuoraidskuvlla ohppiide

● Ieš mearridat háliidat go oahpahusa sámegillii vai sámegielas.

● Jus dus lea sámegiella vuosttašgiellan dahje nubbingiellan, de dus lea vuoigatvuohta fahte ii leat árvosátneárvvoštallan nubbengiellan. Sáhtát maid oaččut friddja oahpahusas nubbengiella (sidemål)fágain dan muddui go lea vejolaš.

● Jus dus lea oahppu sámegielas nuoraiddásis, de sáhtát luvvejuvvot válljenfágain (vierrogiella/spesialiseren eŋgelasgielas/bargoeallinfágain), jus háliidat. Dalle sáhtát oažžut eanet sáme- dahje dárogieldiimmuid dan sadjái. Jus hálidat sámegiela lassin vierisgiela, eŋgelasgiela spesialiserema dahje bargoeallinfága, de dus lea lohpi. Skuvlaeaiggát ii leat geatnegahtton fállat sámegiela spesialiserema skuvlajagi 26/27 rájes.

● Jus čuovvut oahppoplána sámegiella 1 dahje 2, de sáhtát válljejuvvot sámegiel eksámenii 10. luohkás. Sámegiella 1:in sáhtát čađahit sihke čálalaš ja njálmmálaš eksámena, sámegiella 2:in sáhtát čađahit njálmmálaš eksámena.

Láhkaásahus mii regulere eksámena gávdno oahpahuslága njuolggadusain. 

Kvenagiela oahpahus

Kvena ohppiin geat ásset olggobealde Romssa ja Finnmárkku ii leat dál láhkamearriduvvon vuoigatvuohta oažžut kvenagiela oahpahusa vuođđoskuvllas, muhto okta doaibmabijuin kvenagiela doaibmaplánas lea guorahallat sáhttet go oahppit miehtá Norgga oažžut vejolašvuođa oahppat kvenagiela. 

Troandima suohkan áigu sihkkarastit gávpoga kvenaálbmoga ja lea 2024 rájes geahččalan ovttastahttit báikkálaš ja gáiddusoahpahusa kvenagillii. Ovttasbargu Kvena Instituhtain, Norgga Gaska-Norgga kvenaiguin ja giellaguovddážiiguin Porsáŋggus ja Kvenangenis.

Váldde oktavuođa iežat báikkálaš skuvllain jus dus leat mánát vuođđoskuvlaahkásaččat geat háliidit oahppat kvenagiela.

Gieldda sámegielat oahpahusfálaldat jagi 2026/2027

Vuosttašgiela ohppiide fállojuvvo vejolašvuohta váldit nationála iskosiid lohkamis ja rehkenastimis sámegielas lassin, dahje dan sadjái, dárogillii.

Lullisámegiella

Váldde oktavuođa iežat báikkálaš skuvllain jus háliidat oahpahusa lullisámegillii. Suohkanis lea ovttasbargu Lullisámi máhttopárkkain, Åarjelsaemien Vierhtiesåafoe, vai sáhttit fállat gáiddusoahpahusa ovttastahttojuvvon deaivvademiiguin Árbordes jus lea dárbu. Mii sáhttit maid ovttasbargat Røros suohkaniin / Rossen tjielte fállat báikkálaš oahpaheaddji.

Davvisámegiella

Váldde oktavuođa iežat báikkálaš skuvllain jus háliidat oahpahusa davvisámegillii. Gielda fállá báikkálaš oahpahusa Sverresborg skuvllas, mas lea personála- ja koordinerenovddasvástádus davvisámegiela oahpahussii. Skuvlaeaiggát koordinere oahpahusa joavkkuin, nu ahte ohppiin lea muhtin eará geainna hárjehallat sámegiela. Sámi joavkkut leat organiserejuvvon dási/oahppoplána vuođul. 

Priváhta skuvllat Troandimis ja birasguovllus sáhttet váldit oktavuođa Sverresborga skuvllain dahje skuvlla ealáhusguovlluin jus háliidit čatnat oktavuođa davvisámegiela oahpahussii Sverresborggas.

Julevsámegiella

Váldde oktavuođa iežat báikkálaš skuvllain jus háliidat oahpu julevsámegielas. Gielda fállá gáiddusoahpahusa ovttasráđiid Lullisámi máhttopárkkain  / Åarjelsaemien Vierhtiesåafoe oktan giellagávnnadeamin jus lea dárbu. Skuvlaeaiggát háliida láhčit dili báikkálaš čoahkkaneapmái Troandimis, ovttasbarggus fálaldagain.

Oktavuođat eara sámi áktevrraidguin gávpogis

● Facebook-joavku Samer i Trondheim. Dáppe oaččut dieđuid duettiečoahkkimiid ja eará relevánta dáhpáhusaid birra.

● Loga eanet Saemien eejhtegiviermie Tråantesne/sámi váhnenfierpmádaga birra Troandimis. 

● Troandimis lea maid sámi studeantaovttastus

Evttohusat dasa movt oahpahit sámegiela ia sámi kultuvrra mánáidgárddiin ja skuvllain